Proč mi nestačilo ani slunce, ani vitamín D

Celé léto na slunci! Vitamín D jsem suplementovala roky a přesto to nestačilo...

Pamatuju si, když mi přišly výsledky krve a já uviděla hodnotu 100 nmol/l. Většina lékařů by řekla, že je všechno v pořádku. Že jsem v normě. Jenže já jsem věděla, že něco nesedí. Byla jsem na slunci, pravidelně suplementovala a měla jsem pocit, že dělám všechno správně. A přesto jsem nebyla tam, kde jsem chtěla být.

S roztroušenou sklerózou jsem se na vitamín D vždycky dívala trochu jinak. Nikdy pro mě nebyl jen obyčejným vitamínem. Vnímám ho jako jeden z důležitých nástrojů, který pomáhá regulovat imunitní systém. A právě tehdy jsem pochopila něco, co mi předtím nikdo pořádně nevysvětlil. Nestačí vitamín D jen brát. Tělo ho musí také správně vstřebat, přeměnit a aktivovat.

Proč samotné slunce nestačí

Většina lidí má pocit, že stačí vyjít ven na slunce a o vitamín D je postaráno. Jenže realita je trochu jiná. Vitamín D vzniká v kůži působením UVB záření. Jenže UVB záření není stejně silné celý den ani celý rok. V našich podmínkách má dostatečnou intenzitu hlavně od jara do podzimu a především kolem poledne.

Pokud tedy ráno odjedete do práce a na procházku vyrazíte až večer, může být venku nádherně a přesto si tělo téměř žádný vitamín D nevytvoří. Roli hraje i typ pokožky. Někdo potřebuje pár minut, někdo výrazně déle.

A pak jsou tu opalovací krémy.

Než mě někdo špatně pochopí. Nejsem zastánce spálené kůže ani hodin strávených na přímém slunci bez ochrany. Jen si myslím, že jsme se dostali trochu do extrému. Znám spoustu lidí, kteří se mažou od rána do večera, každou chvíli přidávají další vrstvu a mají strach z každého slunečního paprsku.Pokud ale kůži nedáme žádný prostor pro přirozený kontakt se sluncem, tělo má menší možnost tvořit si vitamín D přirozeně.

Já osobně si v létě dopřávám krátký pobyt na slunci bez krému. Teprve potom, pokud zůstávám venku déle, používám ochranu. A ne ledajakou. Po letech hledání jsem přešla na netoxické minerální krémy s oxidem zinečnatým, které používám jak pro sebe, tak pro naši malinkou dceru.

Kde se vitamín D v těle zasekne

Právě ve chvíli, kdy jsem začala víc studovat souvislosti, mi došlo, proč ani slunce a suplementace nemusí vždy stačit. Vitamín D, který vznikne v kůži nebo ho přijmeme v doplňku stravy, totiž ještě není aktivní. Je to teprve začátek celého procesu.

  1. Vitamín D musí projít játry a ledvinami, aby z něj vznikla forma, kterou tělo skutečně využije. Tam vzniká forma, kterou běžně měříme v krvi jako 25-OH vitamín D.
  2. Potom přichází další krok, hlavně v ledvinách, kde vzniká aktivní forma. A právě tady se může celý proces zaseknout. Můžete vitamín D poctivě užívat každý den a přesto ho tělo nemusí využívat tak, jak by mělo. Pokud jsou játra přetížená, pokud v těle probíhá dlouhodobý zánět nebo pokud chybí důležité živiny, může být celý proces méně efektivní.

Neznamená to, že si z jedné hodnoty v laboratoři hned řekneme: „Tady je špatná konverze.“ Tak jednoduché to není. Ale pokud hladina dlouhodobě nestoupá i přes pravidelnou suplementaci, stojí za to podívat se na celý kontext. Na játra, ledviny, hořčík, trávení, střeva i zánět v těle.

Když jsem tohle pochopila, začalo mi spousta věcí dávat smysl. Najednou jsem rozuměla tomu, proč samotná suplementace někdy nestačí.

Hořčík: malý detail, který rozhoduje

Hořčík je minerál, o kterém se podle mě mluví mnohem méně, než by si zasloužil. Přitom právě on hraje u vitamínu D obrovskou roli. Bez dostatečného množství hořčíku nedokáže tělo vitamín D správně aktivovat a využít.

A tady často vzniká zmatek. Lidé se mě ptají, jestli musí brát vitamín D, K2 a hořčík najednou. Jestli musí být v jednom doplňku a zda se musí užívat ve stejnou denní dobu.

Nemusí.

Nejde o to spolknout všechno ve stejnou minutu. Vitamín D, K2 a hořčík spolu v těle sice souvisejí, ale neznamená to, že je musíme užívat najednou. Důležitější je, aby mělo tělo tyto živiny dlouhodobě a pravidelně k dispozici.

Vitamín D s vitamínem K2 je vhodné užívat s jídlem, ideálně s tukem, protože patří mezi vitamíny rozpustné v tucích. Hořčík si můžete dát klidně jindy během dne.

Mně osobně největší smysl dávají dobře vstřebatelné formy, například hořčík v chelátové formě. Každému ale může vyhovovat něco jiného, proto je vždy dobré sledovat, jak na konkrétní formu reaguje právě vaše tělo.

Někomu sedí magnesium malát, citrát, bisglycinát, threonát nebo hořčík přes kůži.
U některých lidí a také u dětí může být zajímavou možností hořčík aplikovaný přes pokožku, například ve formě hořčíkového oleje. Nejčastěji se používá večer po sprše nebo po náročném dni, kdy může být součástí příjemného relaxačního rituálu.
 
Nejde tedy o přesnou hodinu užívání. Důležitější je pravidelnost a to, aby mělo tělo dlouhodobě k dispozici všechny důležité kofaktory, které pro správnou práci s vitamínem D potřebuje.

Hořčík samozřejmě získáváme i ze stravy

Najdeme ho například:

  • v dýňových semínkách,
  • mandlích,
  • kešu,
  • kakau,
  • luštěninách,
  • listové zelenině,
  • pohance nebo kvalitní minerální vodě.

Jenže tady přichází realita dnešní doby. Stres, nedostatek spánku, káva, sport, chronický zánět, vyšší tempo života i dlouhodobé vyčerpání mohou spotřebu hořčíku výrazně zvyšovat. A právě proto může být u mnoha lidí samotná strava málo. Ne proto, že by jídlo nebylo důležité. Naopak, strava je základ. Ale pokud tělo jede dlouhodobě ve stresu, regenerace nestíhá a minerály se rychleji vyčerpávají, často dává smysl hořčík cíleně doplnit.

Dnes už vitamín D a hořčík nevnímám odděleně, beru je jako dvojici, která k sobě patří. 

Jaké testy má smysl pravidelně sledovat

Když si necháváte kontrolovat vitamín D, většinou se v krvi měří:

  1. 25-OH vitamín D - je zásobní forma a běžně se používá jako hlavní ukazatel toho, kolik vitamínu D má tělo k dispozici.
  2. Pak existuje ještě aktivní forma 1,25-OH vitamín D, někdy označovaná jako kalcitriol - je forma, kterou tělo používá přímo v buňkách.

Tady často vzniká nedorozumění. Mnoho lidí si myslí, že když si nechají změřit aktivní formu vitamínu D, hned poznají, jestli ho tělo dobře využívá. Jenže tak jednoduché to není.

U většiny lidí je základním vyšetřením 25-OH vitamín D, který nejlépe ukazuje zásobu vitamínu D v těle. Aktivní forma 1,25-OH vitamín D se obvykle řeší až ve specifických situacích a vždy je potřeba ji hodnotit v širších souvislostech.

Může dávat smysl například tehdy, když výsledky nedávají logiku, když je podezření na problém s metabolismem vitamínu D, vápníkem, parathormonem, ledvinami nebo u složitějších chronických stavů.

Za mě dává smysl sledovat hlavně:

  • 25-OH vitamín D,
  • vápník,
  • parathormon neboli PTH,
  • případně fosfor,
  • ledvinné parametry,
  • jaterní enzymy a podle situace také aktivní 1,25-OH vitamín D.

A protože pro aktivaci vitamínu D je důležitý i hořčík, zajímá mě i ten.

Jen pozor!

 Běžný hořčík v séru nemusí vždy ukázat skutečný stav zásob hořčíku v těle. V krvi se nachází jen jeho malá část a tělo si jeho hladinu poměrně pečlivě hlídá. Proto může sérový hořčík vyjít v normě, i když zásoby v těle nemusí být ideální.

Pokud chci získat lepší představu, zajímá mě spíše hořčík v erytrocytech a ani ten není dokonalý a vždy je potřeba se dívat na celý kontext. Ve funkčním přístupu však může dát praktičtější informaci než samotný sérový hořčík.

Špatná práce s vitamínem D se většinou nepozná z jedné hodnoty. Spíš na ni může upozornit celý obraz. Například když člověk vitamín D pravidelně doplňuje, má dostatečný příjem tuků, suplementaci opravdu dodržuje, a přesto mu 25-OH vitamín D dlouhodobě nestoupá.

Nebo když výsledky jednoduše nedávají smysl v kontextu příznaků, zánětu, trávení, jater, ledvin, hořčíku a dalších minerálů.

Proto bych se nikdy nedívala jen na jednu kolonku v laboratoři. U vitamínu D mě zajímá celý příběh těla.

Proč je pro mě vitamín D tak důležitý

Pro mě osobně byl vitamín D jedním z prvních a důležitých dílků skládačky, kterou jsem začala skládat po diagnóze roztroušené sklerózy. Začala jsem hledat souvislosti, číst studie, mluvit s odborníky a vnímat zkušenosti lidí, kteří si podobnou cestou prošli přede mnou.

A čím víc jsem četla, tím častěji jsem na vitamín D narážela. Právě proto mu věnuje tolik pozornosti i funkční medicína. Já osobně se dlouhodobě snažím držet hladinu kolem 150 až 180 nmol/l, protože právě při těchto hodnotách se cítím nejlépe.

Neříkám, že je to správně pro každého. Každé tělo je jiné. Tohle je moje zkušenost. Moje cesta. Moje čísla. Dnes jsem více než 10 let v remisi a vitamín D patří mezi věci, které rozhodně nepodceňuji.

Časem jsem začala přemýšlet i nad tím, čím se vlastně chráním před sluncem. Protože pokud řeším vitamín D, imunitu, zánět a celkovou zátěž těla, nedává mi smysl mazat na kůži úplně cokoli.
Mnoho běžných opalovacích krémů obsahuje chemické UV filtry a některé studie ukazují, že se po aplikaci mohou vstřebávat do organismu. 

Dnes proto sahám hlavně po netoxických minerálních krémech s oxidem zinečnatým.

Oxid zinečnatý zůstává na povrchu kůže a vytváří ochrannou vrstvu proti slunečnímu záření.

Používáme ho jako rodina a doporučuji ho i lidem, kteří chtějí vědoměji vybírat kosmetiku a minimalizovat zbytečnou chemickou zátěž.

Astaxantin jako vnitřní ochrana kůže

Kromě ochrany zvenku mám ještě jednu věc, kterou během léta ráda zařazuji, a tou je Astaxantin. Pokud ho neznáte, tak jde o přírodní antioxidant získávaný z mikrořasy Haematococcus pluvialis.

"Často mu s nadsázkou říkám vnitřní ochrana kůže."

Pomáhá chránit buňky před oxidačním stresem, který může vznikat i vlivem slunečního záření, a právě proto ho zařazuji hlavně během léta.

Astaxantin samozřejmě nenahrazuje opalovací krém!
Beru ho spíš jako další dílek podpory, hlavně během léta, kdy je kůže slunci vystavená častěji.

Více informací o astaxantinu jsem sepsala v článku ZDE 

Jak to dělám dnes

Dnes to celé dělám poměrně jednoduše:

  1. V létě si dopřeji krátký pobyt na slunci bez krému.
  2. Potom použiji netoxický minerální krém s oxidem zinečnatým.
  3. Celoročně užívám vitamín D3 společně s vitamínem K2 a hořčíkem.
  4. V létě přidávám astaxantin a kvalitní omega 3 mastné kyseliny.

A hlavně si pravidelně kontroluji krevní hodnoty, protože odhadovat nestačí. Laboratorní výsledky vám mohou ukázat, jestli suplementujete vitamín D správně. Pokud hladina dlouhodobě nestoupá ani přes rozumnou suplementaci, vždy stojí za to podívat se hlouběji.

  • Na játra,
  • ledviny,
  • hořčík,
  • trávení, střeva i zánět.

Pokud hladina vitamínu D dlouhodobě nestoupá, nestačí řešit jen dávku. Je potřeba podívat se i na celý kontext, proč se tak děje. 

Co mě vitamín D naučil

Když se dnes ohlédnu zpátky, vůbec největší lekce nebyla o vitamínu D. Byla o tom, že tělo není stroj. Dlouho jsem si myslela, že stačí najít správný doplněk. Dnes vím, že zdraví funguje jinak.

Musíme se dívat na souvislosti. Na střeva, játra, živiny, stres, spánek a celý příběh, protože zdraví nikdy není o jedné tabletce.

A právě to mě moje cesta s roztroušenou sklerózou naučila nejvíc.

S úctou 

Stefani 🙂

 

Proč mám nízký vitamín D, i když trávím čas venku?

Důvodů může být více. Roli hraje denní doba, roční období, používání opalovacích krémů, vstřebávání tuků, stav jater, ledvin, hladina hořčíku, trávení, zánět nebo celkový stav organismu.

Jaký test na vitamín D si nechat udělat?

Základní test je 25-OH vitamín D. To je zásobní forma a běžně se používá jako hlavní ukazatel hladiny vitamínu D v těle. Aktivní 1,25-OH vitamín D se obvykle řeší až ve specifických situacích a je potřeba ho hodnotit v souvislostech.

Jak poznám, že vitamín D špatně konvertuji?

Nejde to spolehlivě poznat z jedné hodnoty. Podezření může vzniknout ve chvíli, kdy vitamín D pravidelně doplňujete, a přesto 25-OH vitamín D dlouhodobě nestoupá nebo výsledky nedávají smysl v celkovém kontextu. Pak má smysl podívat se také na játra, ledviny, PTH, vápník, hořčík, trávení a zánět.

Jaká je optimální hladina vitamínu D?

Běžné laboratorní rozmezí je jiné než hodnoty, se kterými často pracuje funkční medicína. Já osobně se cítím nejlépe kolem 150 až 180 nmol/l, ale optimální hodnota je vždy individuální.

Musím brát vitamín D, K2 a hořčík najednou?

Ne. Nemusíte je brát ve stejnou chvíli. Vitamín D s K2 dává smysl užívat s jídlem obsahujícím tuk. Hořčík můžete zařadit kdykoliv během dne, často se hodí večer. Důležité je, aby tělo mělo tyto živiny dlouhodobě k dispozici.

Jaký hořčík má smysl sledovat v testech?

Běžný sérový hořčík nemusí vždy dobře ukázat stav zásob v těle. Pokud chci lepší představu, zajímá mě spíše hořčík v erytrocytech, ale i ten je potřeba hodnotit v souvislostech.

Z jakých potravin získáme hořčík?

Hořčík najdeme například v dýňových semínkách, mandlích, kešu, kakau, luštěninách, listové zelenině, pohance nebo kvalitní minerální vodě. U mnoha lidí ale může být kvůli stresu a dnešnímu tempu samotná strava nedostatečná.

Co je astaxantin?

Přírodní antioxidant získávaný z mikrořasy. Používám ho hlavně během léta jako součást podpory ochrany buněk před oxidačním stresem způsobeným slunečním zářením.

Jak často si nechávám kontrolovat vitamín D?

Osobně kontroluji hladinu přibližně každých šest měsíců. Díky tomu přesně vím, jestli je moje suplementace dostatečná.

Informace uvedené v tomto článku mají pouze vzdělávací charakter a neslouží jako náhrada lékařského poradenství. Pokud řešíte konkrétní zdravotní potíže nebo užíváte léky, vždy se poraďte se svým lékařem nebo odborníkem. Informace vycházejí z dostupných vědeckých poznatků a jsou určeny k obecnému vzdělávání v oblasti výživy a zdravého životního stylu.

Vědecké zdroje

NIH – Vitamin D Fact Sheet for Health Professionals
https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/ 

Uwitonze AM, Razzaque MS. Role of Magnesium in Vitamin D Activation and Function.
Journal of the American Osteopathic Association. 2018.

Costello RB et al. The Case for an Evidence-Based Reference Interval for Serum Magnesium.
Advances in Nutrition. 2016.

Guerin M, Huntley ME, Olaizola M. Haematococcus astaxanthin: applications for human health and nutrition.
Trends in Biotechnology. 2003.