Zácpa není jen nedostatek vlákniny. Proč vzniká a co s ní můžeme dělat?

Zácpa není jen o tom, kolikrát týdně jdete na toaletu. Důležité je také to, jak stolice vypadá, zda musíte tlačit a jestli po vyprázdnění cítíte skutečnou úlevu.

Více vlákniny nemusí být automaticky řešením. Pokud je střevo výrazně zpomalené a nafouklé, může příliš rychlé navýšení vlákniny obtíže ještě zhoršit.

Za dlouhodobou zácpou může být nedostatečný příjem jídla, málo tekutin, stres, léky, snížená funkce štítné žlázy, porucha pánevního dna, změny mikrobiomu nebo nadprodukce metanu.

Nejde jen o to dostat stolici ven. Má smysl pochopit, proč se střevo přestalo přirozeně hýbat.

Obsah článku

  1. Jak poznat zácpu
  2. Proč nestačí přidat jen vlákninu
  3. Stres a nervový systém
  4. Hormonální systém a štítná žláza
  5. Chronický zánět a autoimunitní onemocnění
  6. IBS se zácpou
  7. Mikrobiom a nadprodukce metanu
  8. Pánevní dno, léky a další příčiny
  9. Co můžeme vyzkoušet doma
  10. Doplňky stravy při zácpě
  11. Kdy má smysl hlubší vyšetření
  12. FAQ

Zácpa je častá. Normální být ale nemusí

O zácpě se příliš nemluví. Není to zrovna téma, které vytáhnete u kávy s kamarádkou. Přitom jde o jeden z nejčastějších problémů, se kterými se u klientů setkávám.

A nejzajímavější je, kolik lidí už ji vlastně ani nevnímá jako problém.

„Já chodím jednou za tři dny, ale takhle to mám odjakživa.“

„Musím hodně tlačit, ale jinak je všechno v pořádku.“

„Bez kávy nebo hořčíku se nevyprázdním, ale to je u mě normální.“

Jenže něco není normální jen proto, že to trvá dlouho.

Člověk si umí zvyknout skoro na všechno. Na nafouklé břicho, tvrdou stolici i pocit, že se střevo nikdy nevyprázdnilo úplně. Časem si řekne, že to tak má asi každý. Nemá.

Zácpa je příznak. Někdy jednoduchý, jindy se pod ní schovává pomalá motilita, stres, nevhodně sestavený jídelníček, léky nebo problém s pánevním dnem.

Jak poznat, že jde opravdu o zácpu?

Zácpa neznamená pouze to, že jdete na toaletu méně než třikrát týdně.

Sleduje se také:

  • tvrdá nebo hrudkovitá stolice,
  • výrazné tlačení,
  • pocit neúplného vyprázdnění,
  • pocit překážky v konečníku,
  • bolestivé vyprazdňování,
  • potřeba pomáhat si při vyprazdňování rukou.

Člověk tedy může chodit na toaletu téměř každý den, a přesto mít zácpu, pokud je stolice velmi tvrdá, vyprazdňování trvá dlouho a po odchodu z toalety necítí úlevu. Funkční zácpa se skutečně hodnotí podle kombinace příznaků, nikoliv pouze podle počtu návštěv toalety.

Pomoci může také Bristolská stupnice stolice. Typ 1 připomíná oddělené tvrdé kuličky, typ 2 tvrdou hrudkovitou klobásu. Za ideální se obvykle považuje typ 3 nebo 4, tedy měkká, tvarovaná stolice, která odchází bez velkého úsilí.

Není potřeba obsah toalety každé ráno analyzovat jako laboratorní vzorek. Stačí si všímat, zda vyprazdňování probíhá přirozeně, bez bolesti, dlouhého sezení a tlačení.

Proč nestačí doporučit více vlákniny?

Vláknina je důležitá. Pomáhá zadržovat vodu, zvětšovat objem stolice a některé její druhy slouží jako potrava pro střevní mikroorganismy.

Jenže rada „jezte více vlákniny“ je často až příliš jednoduchá.

Střevo není odpadní trubka, do které stačí nasypat více materiálu.

Pokud už je velmi zpomalené, břicho je výrazně nafouklé a stolice odchází jednou za několik dní, může prudké navýšení vlákniny přidat další objem, ale nezlepší samotný pohyb střeva.

Výsledkem může být ještě větší tlak, plynatost a pocit, že máte v břiše kámen.

To neznamená, že je vláknina špatná. Znamená to, že musíme vybrat vhodný druh, začít malým množstvím a sledovat, co se děje. U chronické zácpy se pracuje například s psylliem, kiwi, sušenými švestkami a dalšími zdroji rozpustné vlákniny. Ani tady ale neplatí, že jedna potravina nebo jeden doplněk bude fungovat každému.

Vláknina je nástroj. Není to náboženství.

Málo jídla, tekutin a příliš omezený jídelníček

V praxi se často setkávám se zácpou u žen, které jí jednoduše málo.

Ráno káva, k obědu malý salát, odpoledne pár ořechů a večer už nic, protože se snaží zhubnout. Střevo ale potřebuje dostatek jídla, tekutin a energie.

Pokud do něj celý den téměř nic nepřijde, není překvapivé, že toho ani mnoho neodchází.

Problém může vzniknout také u velmi omezených jídelníčků. Člověk postupně vyřadí lepek, mléko, vejce, ovoce, luštěniny, ořechy a nakonec jí pět potravin pořád dokola.

Eliminační jídelníček může v některých situacích dávat smysl. Neměl by se ale stát doživotním režimem jen proto, že se bojíme jídlo znovu zařadit.

Důležitá je také hydratace. Pokud tělu chybí voda, stolice bývá tvrdší. Zároveň není nutné každého nutit do tří litrů vody denně. Potřeba tekutin závisí na tělesné hmotnosti, pohybu, teplotě, stravě, těhotenství i kojení.

Stres a nervový systém

Střevo má vlastní nervovou síť, které se říká enterický nervový systém. Někdy se mu také říká druhý mozek, i když střevo samozřejmě nepřemýšlí o tom, co si vezme zítra na sebe.

Řídí ale pohyb tráveniny, sekreci, prokrvení a komunikaci mezi svaly, nervy a imunitními buňkami. Pokud je tato regulace narušená, může se objevit průjem, zácpa, bolest i změna citlivosti střeva.

Když jsme ve stresu, trávení nebývá pro tělo hlavní prioritou. Někdo při napětí běhá na toaletu několikrát denně. Jinému se střevo téměř zastaví.

Obě reakce jsou možné.

V praxi často vidím člověka, který hledá nejlepší probiotikum, ale jí ve stoje, spí pět hodin, celý den zatíná břicho a nutkání na stolici pravidelně odkládá, protože ráno nemá čas.

Doplňky nemají maskovat chaos. Mají podpořit systém, který už dává smysl.

Neznamená to, že je zácpa „jen v hlavě“. Znamená to, že nervový systém je skutečnou biologickou součástí trávení.

Hormonální systém a zácpa

O hormonech se u zácpy mluví překvapivě málo. Přitom zejména ženy dobře vědí, že se jejich trávení v průběhu měsíce mění.

Některé ženy před menstruací chodí na toaletu častěji. Jiné mají několik dní pocit, že se střevo úplně zastavilo.

Jednou z možných souvislostí je progesteron. Vyšší hladiny progesteronu mohou zpomalovat pohyb trávicího traktu. Výraznější bývá tento efekt například v druhé části cyklu nebo během těhotenství. Neznamená to, že každá zácpa před menstruací je známkou hormonální poruchy. Ukazuje to ale, že hormony a střevo spolu komunikují více, než si často připouštíme.

Změny vyprazdňování mohou ženy vnímat také během perimenopauzy a menopauzy. V tomto období se často současně mění spánek, stresová odolnost, pohyb, složení těla i stravování. Proto bych se nedívala pouze na jeden hormon, ale na celý kontext.

Štítná žláza

Jednou z prvních věcí, které má smysl u dlouhodobé zácpy zkontrolovat, je funkce štítné žlázy.

Hormony štítné žlázy ovlivňují metabolismus i pohyb trávicího traktu. Při snížené funkci štítné žlázy se může zpomalit vyprazdňování žaludku i střevní motilita a zácpa patří mezi časté příznaky.

Nestačí ale vždy sledovat pouze TSH bez dalších souvislostí. Záleží na laboratorních výsledcích, příznacích, užívané medikaci a celkovém zdravotním stavu.

Pokud se společně se zácpou objevuje výrazná únava, zimomřivost, suchá pokožka, padání vlasů, zpomalení, otoky nebo změny cyklu, stojí za to štítnou žlázu řešit s lékařem.

Chronický zánět, imunita a střevní motilita

Chronický zánět se dnes zmiňuje skoro u všeho, ale neznamená to, že ho má automaticky každý člověk se zácpou. Víme však, že imunitní systém, mikrobiom, střevní bariéra a nervové řízení střev jsou spolu úzce propojené.

To by bylo příliš jednoduché.

Víme ale, že imunitní systém, střevní nervy, mikrobiom a střevní bariéra jsou neustále propojené. Zánětlivé signály mohou ovlivňovat enterické nervové a gliové buňky, které se podílejí na pohybu střev. Při některých onemocněních tak může zánět přispívat k narušené motilitě, bolesti, průjmu, ale také zácpě.

Zánět a pomalé trávení se mohou navzájem ovlivňovat. Neznamená to ale, že zácpu vyřešíme jedním „protizánětlivým“ doplňkem.

Potřebujeme se ptát, odkud zánětlivá aktivace přichází. Může se na ní podílet neléčené onemocnění, infekce, narušený mikrobiom, kouření, dlouhodobý stres, nedostatek spánku nebo jiný zdravotní problém.

Autoimunitní onemocnění a zácpa

Autoimunitní onemocnění nejsou jedna společná diagnóza. Každé se může projevovat jinak a není pravda, že by každý člověk s autoimunitou musel mít zácpu.

U některých diagnóz ale souvislost dává smysl.

Hashimotova tyreoiditida

U Hashimotovy tyreoiditidy může zácpa souviset především se sníženou funkcí štítné žlázy. Pokud jsou hormony štítné žlázy nízké nebo léčba není optimálně nastavená, může se zpomalit také střevní motilita.

U autoimunitního onemocnění štítné žlázy se navíc častěji setkáváme s celiakií. Neznamená to, že každý člověk s Hashimotem musí automaticky vyřadit lepek. Pokud ale existuje podezření na celiakii, je potřeba ji nejprve správně vyšetřit ještě během konzumace lepku.

Celiakie

Celiakie se nemusí projevovat pouze průjmem a hubnutím. U části lidí se objeví také zácpa, nafouklé břicho, nedostatek železa, únava nebo neurologické obtíže.

Neléčená celiakie může být spojená s narušenou motilitou různých částí trávicího traktu.

Proto bych při dlouhodobých obtížích nebyla zastáncem náhodného vyřazení lepku na zkoušku ještě před vyšetřením. Bezlepková dieta může výsledky diagnostiky zkreslit.

Neurologická a systémová autoimunitní onemocnění

U některých neurologických onemocnění může být ovlivněné nervové řízení střev. Typickým příkladem je roztroušená skleróza, u které se může objevit pomalý průchod tlustým střevem, porucha vyprazdňování i dysfunkce autonomního nervového systému.

Také systémová autoimunitní onemocnění

mohou mít různé gastrointestinální projevy od refluxu a bolesti břicha až po průjem, zácpu nebo poruchy motility.

Tady už opravdu nestačí doporučit psyllium a říct člověku, ať více pije.

U vážnější diagnózy potřebujeme respektovat celé onemocnění, neurologický stav, užívané léky i možnosti pohybu.

IBS se zácpou není jen „líné střevo“

IBS neboli syndrom dráždivého tračníku může mít několik podob. Jednou z nich je IBS-C, tedy IBS s převahou zácpy.

Typická není pouze zácpa, ale také opakovaná bolest břicha, která souvisí s vyprazdňováním nebo se změnou frekvence či vzhledu stolice. Pokud člověka nic nebolí a má pouze tvrdou stolici, nemusí jít o IBS.

IBS je porucha interakce mezi střevem a mozkem. Na jeho vzniku se mohou podílet změny motility, zvýšená citlivost střeva, mikrobiom, prodělaná infekce, stres i imunitní aktivace. U části lidí s IBS byla popsána nízkostupňová aktivace imunity a slizničního zánětu, neplatí to ale stejně pro všechny.

Proto je někdy na škodu vysvětlovat IBS pouze větou: „Máte to ze stresu.“

Stres hraje roli. Není ale jediným dílkem skládačky.

Mikrobiom, dysbióza a nadprodukce metanu

Střevní mikrobiom ovlivňuje prostředí ve střevě, fermentaci vlákniny, tvorbu plynů i některé látky, které komunikují se střevními buňkami a nervovým systémem.

Neznamená to, že každou zácpu vyřeší probiotika. Znamená to, že složení střevního prostředí může být jedním z faktorů.

U lidí, kteří mají společně se zácpou výrazné nadýmání, tlak v břiše a pocit velmi pomalého trávení, stojí za zvážení také IMO neboli intestinal methanogen overgrowth.

Metan nevytvářejí klasické bakterie, ale mikroorganismy zvané archea. Vyšší produkce metanu je spojována se zácpou a pomalejším průchodem střevního obsahu. Neznamená to, že každý člověk se zácpou má IMO, ale u vhodně zvolených klientů může být dechový test důležitou stopou.

Pokud člověk s nadprodukcí metanu začne užívat velké množství fermentovatelné vlákniny, může se nadýmání dočasně zhoršit. Proto je potřeba postupovat individuálně a neřídit se pouze tím, co zrovna fungovalo někomu na Instagramu.

Pánevní dno, které při vyprazdňování nespolupracuje

Někdy se stolice dostane až do konečníku, ale svaly pánevního dna se při vyprazdňování neuvolní tak, jak by měly.

Člověk má pocit, že je stolice „už skoro venku“, ale nemůže ji dokončit. Dlouho sedí, silně tlačí, různě se naklání nebo si musí pomáhat rukou.

V takové chvíli nemusí být hlavním problémem nedostatek vlákniny.

Může jít o poruchu vyprazdňování nebo dyssynergii pánevního dna. U ní může dávat větší smysl fyzioterapie a cílený biofeedback než další projímadlo. Odborná doporučení při podezření na poruchu vyprazdňování pracují například s anorektální manometrií a testem vypuzení balónku.

Léky a doplňky stravy

Zácpu mohou podporovat například některá léčiva proti bolesti, antidepresiva, léky s anticholinergním účinkem, některé léky na tlak nebo přípravky s obsahem železa a vápníku.

To neznamená, že je máte sami vysadit.

Pokud se ale zácpa objevila po nasazení nového léku nebo změně dávky, je potřeba o tom říct lékaři. Někdy lze upravit dávku, formu nebo načasování. Jindy je nutné cíleně podpořit vyprazdňování.

Pokud sedíte celý den, střevo sedí s vámi

Pohyb může přirozeně podporovat střevní motilitu. Nemusíte začít běhat maraton.

Pravidelná chůze, lehké posilování, mobilita trupu nebo krátká procházka po jídle mohou být velmi dobrým začátkem.

Jedna procházka samozřejmě nevyřeší zácpu, která trvá deset let. Sedavý režim ale může být jedním z dílků celé skládačky.

Pokud sedíte celý den, střevo sedí s vámi.

Co můžeme při zácpě vyzkoušet doma?

  • Neodkládejte nutkání
    Tělo vyšle signál a vy si řeknete, že teď nemáte čas. Jen dokončíte e-mail, odvezete děti nebo počkáte, až budete doma. Pokud se to opakuje pravidelně, signály mohou být postupně méně výrazné. Zkuste si vytvořit prostor ráno nebo po jídle, kdy se přirozeně aktivuje pohyb tlustého střeva.
  • Dejte nohy na stupínek
    Kolena by měla být o něco výš než kyčle, tělo mírně v předklonu a břicho uvolněné. Nesnažte se stolici vytlačit silou za každou cenu. Dlouhé tlačení může zhoršovat hemoroidy i potíže pánevního dna.
  • Začněte ráno jídlem, ne pouze kávou
    Káva může u některých lidí pohyb střev stimulovat. Neměla by ale být jediným způsobem, jak tělo dostat na toaletu. Pravidelné jídlo dává trávení signál, že má začít pracovat. Snídaně může obsahovat kvalitní bílkovinu, tuk a zdroj vlákniny podle tolerance.
  • Vlákninu přidávejte pomalu
    Začít můžete vařenou zeleninou, ovocem, jablkem nebo malým množstvím rozpustné vlákniny. Akáciová vláknina, která bývá dobře tolerovaná i u velmi citlivých osob, tak je vhodné ji dobře zapíjet a dávku navyšovat postupně. Pokud se po ní výrazně zhorší nadýmání a tlak, není cílem pokračovat za každou cenu.
  • Jezte dostatečně a pestře
    Jídlo by mělo obsahovat bílkoviny, přiměřené množství tuků a zdroje vlákniny, které vaše střevo toleruje. Tuky nejsou kouzelné mazivo, které mechanicky promaže střevo. Jsou ale důležitou součástí plnohodnotné stravy. Pokud je jídelníček postavený na nízkotučných výrobcích, suchém pečivu a několika listech salátu, stojí za to se na jeho skladbu podívat.

Které doplňky mohou dávat smysl?

Hořčík

Ne všechny formy hořčíku působí na stolici stejně.

Pro osmotický efekt, tedy přitažení vody do střeva, se používá zejména oxid hořečnatý a často také citrát. Bisglycinát bývá dobře tolerovaný a může být vhodný pro celkové doplnění hořčíku, ale nemusí mít stejný vliv na zácpu.

Dávkování je individuální. Příliš vysoké množství může způsobit průjem a křeče. 

Akáciová vláknina

Psyllium může pomoci změkčit a zvětšit objem stolice. Já osobně psyllium nedoporučuji. Někdy může citlivé trávení naopak podráždit. Akáciová vláknina bývá jemnější a zároveň slouží jako prebiotikum.

Ani jedna ale není vhodná automaticky pro každého.

Začínejte malým množstvím. Pokud se po vláknině břicho výrazně nafoukne, nenavyšujte ji jen proto, že je to napsané na obalu.

Probiotika

Probiotika mohou být při zácpě užitečná, ale nevybírala bych je pouze podle nápisu „na pravidelné vyprazdňování“. Zácpa není nedostatek probiotik. Je to příznak, za kterým může stát pomalá motilita, nadprodukce metanu, hormonální systém, stres, léky nebo narušená spolupráce pánevního dna.

Ve funkční výživě proto řešíme nejen konkrétní kmen, ale také to, co se ve střevě skutečně děje.

Z konkrétních kmenů mohou stát za zvážení například:

  • Bifidobacterium longum BB536, které bylo zkoumáno v souvislosti s pravidelností vyprazdňování a změnami střevního prostředí. Výsledky jsou slibné, ale ani tento kmen nebude fungovat každému.
  • Bifidobacterium bifidum CCFM16, u kterého byla ve studii sledována četnost stolice, její konzistence i změny mikrobiomu u lidí s funkční zácpou.
  • Limosilactobacillus reuteri DSM 17938, dříve označovaný jako Lactobacillus reuteri, který může u některých lidí podpořit četnost vyprazdňování. Nemusí ale významně ovlivnit konzistenci stolice.

U citlivého střeva nemusí být nejlepší začít nejsilnějším multikmenovým produktem s desítkami miliard bakterií. Někdy je vhodnější jednodušší kombinace s převahou bifidobakterií a postupné navyšování dávky.

U lidí s výraznou histaminovou citlivostí, neurologickými obtížemi nebo špatnou tolerancí fermentovaných potravin může dávat smysl volit opatrnější formuli bez kmenů produkujících větší množství D-laktátu. 

Pokud zácpu doprovází výrazné nadýmání a máme podezření na nadprodukci metanu neboli IMO, nezačínala bych automaticky vysokou dávkou probiotik a prebiotik. U části lidí se může tlak a tvorba plynů ještě zhoršit. V takové situaci je často potřeba nejprve pracovat s motilitou, mikrobiálním přerůstáním a celkovým prostředím střeva.

Probiotika mohou podpořit mikrobiom. Nevyřeší ale sama důvod, proč se střevo přestalo hýbat.

Při chronické zácpě je proto vnímám jako jednu část širšího protokolu, ne jako hlavní a jediné řešení. Systematické přehledy sice ukazují možný přínos probiotik pro četnost a konzistenci stolice, výsledky se ale výrazně liší podle použitého kmene a výchozího stavu člověka.

Trávicí enzymy a podpora trávení

Trávicí enzymy mohou dávat smysl u lidí, kteří mají po jídle pocit těžkosti, plnosti, říhání nebo hůře tráví některé složky stravy.

Mohou odlehčit samotnému štěpení potravy, ale nejsou univerzálním řešením zácpy. Trávicí enzym nevyřeší poruchu pánevního dna, sníženou funkci štítné žlázy ani výrazně zpomalený pohyb tlustého střeva.

Pokud člověk po enzymech cítí menší těžkost a nadýmání, může to být užitečná podpora. Neměli bychom si ale tento výsledek vykládat tak, že jsme tím našli a vyřešili příčinu chronické zácpy.

Přírodní prokinetika a podpora střevní motility

U zácpy někdy není hlavním problémem konzistence stolice, ale samotná motilita. Střevo se jednoduše nehýbe tak, jak by mělo.

Právě tady mohou dávat smysl prokinetika, tedy látky, které podporují koordinovaný pohyb trávicího traktu. Nejde o klasická projímadla. Projímadlo se snaží dostat stolici ven, zatímco prokinetikum pracuje spíše s pohybem celého systému.

Ve funkční výživě se jako jemnější přírodní podpora používá například:

Zázvor může podporovat pohyb žaludku a jeho vyprazdňování. Kombinace zázvoru s artyčokem byla zkoumána především u pocitu plnosti, těžkosti po jídle, nadýmání a funkční dyspepsie. To může být užitečné u člověka, který má pocit, že mu jídlo dlouho leží v žaludku. Neznamená to ale, že tato kombinace automaticky vyřeší chronickou zácpu v tlustém střevě.

Důležitou součástí motility je také migrující motorický komplex neboli MMC. Můžeme si ho představit jako úklidové vlny, které mezi jídly procházejí žaludkem a tenkým střevem a posouvají zbytky potravy i mikroorganismy dál.

MMC se spouští v období mezi jídly a příjem dalšího jídla ho přeruší. Proto u některých lidí s pomalou motilitou, SIBO nebo IMO nedává smysl celý den něco uzobávat. Přirozené rozestupy mezi hlavními jídly mohou být jedním z jednoduchých kroků, jak dát těmto úklidovým vlnám prostor. Neznamená to hladovět nebo zavádět dlouhé půsty. Jde spíš o to, aby trávení mělo mezi jídly chvíli klid.

Přírodní prokinetikum ale není řešením úplně pro každého. Pokud je zácpa způsobena sníženou funkcí štítné žlázy, poruchou pánevního dna, mechanickou překážkou nebo neurologickým onemocněním, samotný zázvor s artyčokem příčinu nevyřeší.

Motilitu můžeme podpořit. Nejdříve ale potřebujeme pochopit, proč se zpomalila.

A co prokinetika na předpis?

U výrazně zpomalené motility může lékař v některých případech použít prokinetikum na předpis, například prukaloprid, který se prodává pod názvy Resolor nebo Motegrity.

Prukaloprid podporuje peristaltiku tlustého střeva a používá se především u chronické zácpy, pokud běžná opatření nestačí. Není to ale přípravek, který by si měl člověk objednat ze zahraničí a začít užívat podle diskuse na internetu.

Není přesné říkat, že každé prokinetikum střevo naruší nebo že si na něj automaticky vytvoří závislost. Může se ale stát, že lék pouze udržuje pohyb, zatímco skutečná příčina zácpy zůstává nevyřešená. Po vysazení se pak obtíže vrátí a člověk může mít pocit, že bez léku už jeho střevo nefunguje. Ve skutečnosti se možná nikdy nevyřešila štítná žláza, nadprodukce metanu, chronický stres, neurologická regulace nebo pánevní dno.

Léčivé prokinetikum proto může mít v určité situaci své místo. Mělo by ale být nasazeno lékařem a v širším kontextu, ne jako doživotní náhrada hledání příčiny.

Kdy má smysl řešit vyšetření?

Vyšetření bych zvažovala, pokud zácpa:

  • trvá několik měsíců nebo let,
  • nereaguje na základní změny,
  • střídá se s průjmem,
  • je spojená s výrazným nadýmáním,
  • vznikla po infekci nebo antibiotikách,
  • je doprovázena únavou, zimomřivostí nebo dalšími hormonálními příznaky,
  • se objevuje společně s autoimunitním nebo neurologickým onemocněním,
  • vyžaduje pravidelné užívání projímadel,
  • působí pocit mechanické překážky při vyprazdňování.

Podle situace může dávat smysl zkontrolovat funkci štítné žlázy, krevní obraz, železo, minerály, glykemii, celiakii, užívané léky, pánevní dno nebo střevní motilitu.

Test nemá být drahý papír plný názvů bakterií. Má nám pomoci rozhodnout, co budeme dělat dál.

Vyšetření mikrobiomu

může doplnit informace o střevním prostředí, ale samo neodhalí poruchu štítné žlázy, mechanickou překážku ani dyssynergii pánevního dna.

Dechový test s laktulózou, při kterém se měří vodík a metan

U výrazného nadýmání se zácpou může být jednou z možností

Kdy zácpu neřešit pouze doma?

Lékařské vyšetření neodkládejte, pokud se objeví:

  • krev ve stolici,
  • černá stolice bez známé příčiny,
  • nevysvětlitelný úbytek hmotnosti,
  • chudokrevnost,
  • silná nebo narůstající bolest břicha,
  • zvracení,
  • nemožnost odchodu stolice nebo plynů,
  • náhlá změna vyprazdňování,
  • nově vzniklá výrazná zácpa,
  • rodinný výskyt nádorů tlustého střeva.

Tyto příznaky neznamenají automaticky závažné onemocnění. Je ale potřeba ho vyloučit.

Zácpa není jen o tom, že chodíte málo na toaletu. Je to informace, že se někde v celém systému něco zpomalilo. Někdy je na vině strava, jindy stres, hormony, štítná žláza, mikrobiom, nadprodukce metanu, autoimunitní onemocnění nebo pánevní dno. A velmi často je to kombinace více věcí najednou.

Proto nemá smysl hledat jeden zázračný doplněk, který všechno vyřeší. Střevo nepotřebuje další náhodnou kapsli. Potřebuje, abychom pochopili, proč přestalo pracovat přirozeně.

Někomu pomůže upravit pitný režim, přidat vhodnou vlákninu a více pohybu. Jiný potřebuje pracovat s motilitou, mikrobiomem, hormonálním systémem nebo nervovou regulací. A někdy je na místě také cílené vyšetření a spolupráce s lékařem.

Doplňky, probiotika nebo přírodní prokinetika mohou dávat smysl jako součást širšího přístupu. Neměla by ale jen překrývat problém, který se v těle postupně prohlubuje.

Nejde jen o to dostat stolici ven. Jde o to vrátit tělu podmínky, ve kterých se dokáže vyprazdňovat přirozeně samo.

S úctou 

Stefani 🙂

 

Jak poznám, že mám zácpu?

Zácpa neznamená pouze to, že jdete na toaletu méně než třikrát týdně. Patří sem také tvrdá nebo hrudkovitá stolice, silné tlačení, pocit překážky a neúplného vyprázdnění. Můžete tedy chodit na toaletu téměř každý den, a přesto mít zácpu. Důležité je, zda stolice odchází přirozeně, bez bolesti a dlouhého vysedávání.

Kolikrát denně je normální chodit na stolici?

Neexistuje jedno číslo, které platí pro každého. Někdo se vyprazdňuje dvakrát denně, jiný obden. Podstatné je, zda je váš rytmus pravidelný, stolice není tvrdá a nemusíte ji ze sebe dostávat silou. Tělo není tabulka. Frekvence je důležitá, ale sama o sobě nám neřekne všechno.

Co může rychle pomoci na zácpu?

Záleží na příčině. Někdy pomůže pohyb, dostatek tekutin, teplý nápoj, vhodná poloha na toaletě, kiwi nebo postupně zařazené psyllium. Pokud je ale střevo výrazně zpomalené, břicho nafouklé a nutkání téměř nepřichází, samotné přidání vlákniny nemusí stačit. V takové situaci má smysl podívat se také na motilitu, mikrobiom, léky, hormony a pánevní dno.

Proč mě vláknina ještě více nafukuje?

Část vlákniny je fermentována střevními mikroorganismy. Přitom vznikají plyny. Pokud vlákninu zvýšíte příliš rychle, může se objevit tlak, nadýmání a bolest. Výraznější obtíže se mohou objevit také u zpomalené motility nebo nadprodukce metanu. V takovém případě přidáváme střevu další objem, ale obsah se neposouvá dostatečně rychle. Cílem není zatnout zuby a pokračovat. Zhoršení je informace, že potřebujeme dávku upravit nebo hledat další příčinu.

Pomáhá hořčík na zácpu?

Některé formy hořčíku mohou přitahovat vodu do střeva a změkčovat stolici. Nejčastěji se v této souvislosti používá oxid hořečnatý nebo citrát. Bisglycinát je často dobře tolerovaný a může být vhodný pro celkové doplnění hořčíku, ale jeho vliv na zácpu nemusí být tak výrazný. Hořčík není vhodné navyšovat bez omezení. Příliš vysoká dávka může způsobit průjem a křeče. Opatrnost je nutná zejména při onemocnění ledvin a při užívání některých léků. Oxid hořečnatý je v odborných doporučeních uveden jako jedna z možných intervencí u chronické idiopatické zácpy.

Může zácpa souviset s hormony?

Ano. Pohyb trávicího traktu ovlivňují také hormony. Ženy si mohou změn vyprazdňování všimnout během menstruačního cyklu, těhotenství, perimenopauzy nebo menopauzy. Roli může hrát progesteron, ale také změny spánku, stresu, pohybu a celkového režimu. Významná je také štítná žláza. Při její snížené funkci se může zpomalit pohyb žaludku i střev. Pokud zácpu doprovází zimomřivost, únava, suchá pokožka, padání vlasů, otoky nebo změny cyklu, stojí za to funkci štítné žlázy zkontrolovat.

Může zácpa souviset s Hashimotovou tyreoiditidou?

Může, ale souvislost bývá často nepřímá. Hashimotova tyreoiditida může vést ke snížené funkci štítné žlázy a právě nedostatek hormonů štítné žlázy může zpomalovat střevní motilitu. Samotná zácpa diagnózu nepotvrdí. Je potřeba hodnotit laboratorní výsledky, příznaky a případnou léčbu v celkovém kontextu.

Může zácpa souviset s chronickým zánětem nebo autoimunitou?

U některých autoimunitních a chronických onemocnění mohou být ovlivněné střevní nervy, motilita, hormonální systém nebo užívaná medikace. Příkladem může být Hashimotova tyreoiditida, celiakie, systémová onemocnění nebo některé neurologické diagnózy. U roztroušené sklerózy se může objevit porucha autonomního nervového systému, pomalý průchod střevem i problém se samotným vyprazdňováním. To neznamená, že každý člověk se zácpou má autoimunitní onemocnění nebo chronický zánět. Znamená to, že u vážnější diagnózy nemůžeme střevo řešit odděleně od zbytku těla.

Jaký je rozdíl mezi běžnou zácpou a IBS-C?

BS-C je syndrom dráždivého tračníku s převahou zácpy. Kromě změny stolice se u něj objevuje také opakovaná bolest břicha, která souvisí s vyprazdňováním nebo se změnou frekvence či vzhledu stolice. Pokud má člověk pouze tvrdou stolici bez bolesti, nemusí jít o IBS. IBS se řadí mezi poruchy interakce mezi střevem a mozkem. Roli může hrát motilita, zvýšená citlivost střev, mikrobiom, stres, prodělaná infekce i imunitní aktivace.

Může zácpa souviset se SIBO?

Ano, ale u zácpy se přesněji bavíme především o IMO neboli nadprodukci metanu, nikoliv o klasickém vodíkovém SIBO. Vyšetření probíhá pomocí vodíkovo-metanového dechového testu, při kterém se nejčastěji používá laktulóza. Pokud se významně zvyšuje vodík, může výsledek ukazovat na SIBO. Pokud je zvýšený metan, používá se označení IMO. Metan totiž nevytvářejí bakterie, ale archea, která mohou být přítomná v tenkém i tlustém střevě. Vyšší tvorba metanu bývá spojována s pomalejším průchodem střevního obsahu, zácpou a výrazným nadýmáním. Ne každý člověk se zácpou má IMO. U dlouhodobé zácpy doprovázené nadýmáním ale může dechový test přinést důležitou informaci.

Pomáhají probiotika při zácpě?

Některé konkrétní kmeny mohou podpořit četnost nebo konzistenci stolice. Neplatí ale, že každé probiotikum bude fungovat stejně. Z konkrétních kmenů byly u funkční nebo chronické zácpy zkoumány například: Bifidobacterium longum BB536, Bifidobacterium bifidum CCFM16, Limosilactobacillus reuteri DSM 17938. U B. longum BB536 byly výsledky částečně pozitivní, hlavní sledované ukazatele ale nebyly všechny statisticky významné. B. bifidum CCFM16 v randomizované studii zlepšilo některé příznaky zácpy a ovlivnilo mikrobiom. U L. reuteri DSM 17938 bylo zaznamenáno zvýšení frekvence vyprazdňování, ne vždy však výrazná změna konzistence stolice. Systematické přehledy ukazují možný přínos probiotik, zároveň ale upozorňují na velké rozdíly mezi studiemi, kmeny a výchozím stavem lidí. Probiotika mohou podpořit mikrobiom. Nevyřeší ale sama důvod, proč se střevo přestalo hýbat.

Co jsou přírodní prokinetika?

Prokinetika podporují koordinovaný pohyb trávicího traktu. Nejsou totéž co projímadla. Jako jemnější přírodní podpora se používá především: zázvor, extrakt z listu artyčoku, kombinace zázvoru a artyčoku. U zázvoru existují menší klinické studie, ve kterých urychlil vyprazdňování žaludku. Kombinace zázvoru a artyčoku byla zkoumána zejména u funkční dyspepsie, tedy při pocitu plnosti, těžkosti, nevolnosti nebo nadýmání po jídle. Je ale důležité říct, že tyto studie nejsou přímým důkazem léčby chronické zácpy tlustého střeva. Přírodní prokinetika mohou dávat smysl hlavně tam, kde je současně přítomný pocit pomalého trávení a dlouhého ležení jídla v žaludku.

Co je migrující motorický komplex?

Migrující motorický komplex neboli MMC můžeme zjednodušeně popsat jako úklidové vlny, které v době mezi jídly procházejí žaludkem a tenkým střevem. Pomáhají posouvat zbytky potravy a střevní obsah dále. MMC probíhá v období nalačno a po příjmu jídla se přeruší. U některých lidí s poruchou motility, SIBO nebo IMO proto nemusí být ideální celý den něco uzobávat. Neznamená to hladovět. Jde o to nechat mezi hlavními jídly přirozený prostor, pokud je to pro člověka vhodné a dobře tolerované.

Informace uvedené v tomto článku mají pouze vzdělávací charakter a neslouží jako náhrada lékařského poradenství. Pokud řešíte konkrétní zdravotní potíže nebo užíváte léky, vždy se poraďte se svým lékařem nebo odborníkem. Informace vycházejí z dostupných vědeckých poznatků a jsou určeny k obecnému vzdělávání v oblasti výživy a zdravého životního stylu.