Probiotika

Víc kmenů neznamená lepší výsledky.

Jak si vybrat ta správná?

Probiotika patří mezi nejprodávanější doplňky stravy na světě. A přesto se denně setkávám s lidmi, kteří je měsíce užívají bez výsledku, nebo jim dokonce zhoršila příznaky. Problém není v probiotikách samotných. Problém je v tom, že většina lidí vybírá špatně.

Ne proto, že by byli nepozorní. Ale proto, že informace na obalech jsou zavádějící a marketing nás vede přesně opačným směrem než kam bychom měli jít.

Hledáme nejvyšší počet miliard CFU, největší počet kmenů, nejznámější značku. Přitom žádná z těchto věcí sama o sobě nezaručuje, že probiotikum bude pro vás to pravé.

A ještě jedna věc, na kterou se často zapomíná. Probiotika nejsou vždy první krok. Mnohdy stačí změnit stravu a mikrobiom se začne měnit doslova v řádu hodin.

Probiotika dávají smysl hlavně tehdy, když víte co řešíte a zda je jejich nasazení v danou chvíli vůbec vhodné. Bez tohoto kontextu jsou i ta nejkvalitnější probiotika jen záplata na větší problém.

Sama jsem si tím prošla. Roky práce na vlastním zdraví, autoimunitní onemocnění, hormonální nerovnováha a střevo které mi dlouho nedávalo pokoj, mě naučily jednu zásadní věc. Nezáleží na tom kolik kmenů probiotikum obsahuje. Záleží na tom, které kmeny to jsou, co vaše tělo v dané chvíli potřebuje a zda jsou vůbec nasazení vhodná.

Proč počet kmenů není rozhodující

Střevní mikrobiom je ekosystém vážící až tři kilogramy, který ovlivňuje imunitu, náladu, hormony i metabolismus.

Probiotikum do tohoto ekosystému vstupuje jako nový hráč, a stejně jako v každém ekosystému záleží na tom, kdo přichází a v jakém stavu prostředí je.

Probiotikum s dvaceti kmeny neznamená dvacetkrát lepší výsledek. Pokud jsou v něm kmeny které vašemu tělu nesedí, výsledek může být přesně opačný. Zhoršení příznaků, větší nadýmání nebo únava. Viděla jsem to u klientů opakovaně a sama jsem si tím prošla.

Kdy probiotika nepomáhají nebo škodí

Přecitlivělost na probiotika se může projevit se zpožděním až 72 hodin, proto je důležité každý nový preparát zařazovat postupně a sledovat reakce těla alespoň tři dny.

Nejčastější příčiny nesnášenlivosti jsou tři:

  1. První jsou nevhodné kmeny, konkrétně ty které produkují biogenní aminy ze kterých vzniká histamin.
  2. Druhým problémem jsou přidaná prebiotika, nejčastěji inulin, který způsobuje nadýmání i u jinak zdravých lidí.
  3. Třetí příčinou je příliš rychlé navyšování dávky.

Pokud trpíte histaminovou intolerancí, vyhněte se kmenům:

  • Lactobacillus casei,
  • Lactobacillus reuteri,
  • Lactobacillus bulgaricus
  • a Lactobacillus helveticus.
    Tyto kmeny biogenní aminy aktivně produkují a mohou histaminové příznaky výrazně zhoršit.

Bezpečnou volbou jsou naopak

Jak vybrat probiotika podle svého stavu

Pro velmi citlivé jedince, lidi s atopickým ekzémem nebo histaminovou intolerancí je ideálním prvním krokem jednokmenové probiotikum - například samotné Bifidobacterium longum. Toto probiotikum histamin neprodukuje, naopak pomáhá regulovat imunitní odpověď a uklidňovat střevní sliznici. Teprve když ho tělo dobře toleruje, má smysl postupně přidávat další kmeny.

Pro citlivé jedince s IBD nebo opakujícími se zažívacími potížemi, kteří již jednokmenové probiotikum zvládají, je dalším krokem probiotikum bez D-laktátu nebo čistě bifidobakteriální preparát s více kmeny. Tím se výrazně snižuje riziko reakce a tělo dostane prostor adaptovat se pomalu. 

Pro lidi bez výrazné citlivosti, kteří chtějí podpořit celkovou rovnováhu mikrobiomu, jsou vhodná vícekmenová probiotika kombinující laktobacily a bifidobakterie jako jsou 11kmenová probiotika.

Fermentované potraviny jako přirozený zdroj probiotik

Probiotika nemusíte přijímat jen v kapslích nebo prášku.

Fermentované potraviny jako kysané zelí, kimchi, kefír nebo miso jsou přirozeným zdrojem prospěšných bakterií a mohou být skvělým doplněním pro a prebiotik. Navíc přinášejí rozmanitost kmenů kterou žádná kapsle plně nenahradí.

Jenže tady přichází důležité ale. Fermentované potraviny obsahují značné množství histaminu a biogenních aminů. Pokud trpíte histaminovou intolerancí, dysbiózou, SIBO nebo máte velmi citlivé střevo, mohou příznaky výrazně zhoršit.

V takovém případě je lepší zůstat u cílených probiotik a fermentované potraviny zařazovat až ve chvíli kdy je střevo dostatečně zahojené a stabilizované. Mnozí moji klienti se k nim dostali až po několika měsících práce na střevním zdraví a teprve tehdy je skutečně ocenili.

Speciální kmeny se specifickými účinky

Akkermansia muciniphila posiluje střevní sliznici a je klíčová pro lidi s nadváhou, inzulínovou rezistencí nebo PCOS.

Saccharomyces boulardii je kvasinka s probiotickými vlastnostmi mimořádně užitečná po antibiotikách, při průjmech nebo jako klasická cestovní probiotika která chrání střevo před infekcemi při cestování.

Na rozdíl od bakteriálních probiotik přežívá antibiotickou léčbu a lze ji užívat souběžně.

Pozor ale při histaminové intoleranci - Saccharomyces boulardii do tohoto protokolu nepatří, protože může histaminové příznaky zhoršit.

Jak správně probiotika nasadit

  1. Začněte vždy nejmenší dostupnou dávkou a po třech dnech, pokud tělo reaguje dobře, dávku navyšte.
  2. Nové probiotikum nikdy nekombinujte s jiným novým doplňkem stravy.
  3. Uchovávejte je v lednici (podle pokynu výrobce) a užívejte na lačno, ideálně 30 minut před jídlem nebo 2 hodiny po jídle.

Prvních zlepšení si můžete všimnout po dvou až čtyřech týdnech, ale skutečná hloubková změna přichází až po dvou až třech měsících. Střevo prostě potřebuje čas a my mu ho musíme dát.

Probiotika jako součást většího celku

Probiotika nikdy nefungují izolovaně. Jsou součástí většího celku který zahrnuje stravu bohatou na vlákninu a fermentované potraviny, dostatečný spánek, práci se stresem a omezení toxinů.

Mikrobiom se přitom mění mnohem rychleji než si myslíme. Správná strava ho dokáže posunout v řádu hodin. To je dobrá zpráva, protože to znamená, že máme v rukou víc než si uvědomujeme. Bez těchto základů jsou ale probiotika jen záplata na větší problém.

Pokud jste probiotika v minulosti zkoušeli bez výsledku nebo si nejste jisti výběrem, začněte komplexním mikrobiomovým vyšetřením které ukáže co ve vašem střevě skutečně chybí.

S úctou,

Stefani 🙂 

Kolik kmenů by mělo probiotikum mít?

Počet kmenů není rozhodující. Důležitější je zda jsou kmeny vhodné pro váš konkrétní stav. Pro velmi citlivé jedince nebo lidi s histaminovou intolerancí a ekzémem je nejlepší začít s jedním kmenem, například Bifidobacterium longum, a teprve po adaptaci přidávat další.

Jsou probiotika vždy nutná?

Ne. Mnohdy stačí změnit stravu a mikrobiom se začne přirozeně upravovat. Probiotika mají smysl tehdy, když víte co řešíte a kdy je jejich nasazení skutečně vhodné. Bez tohoto kontextu nepřinesou očekávaný výsledek.

Jak dlouho trvá než probiotika začnou fungovat?

První změny jsou patrné po dvou až čtyřech týdnech, hloubková změna mikrobiomu nastává po dvou až třech měsících pravidelného užívání.

Mohu probiotika užívat při histaminové intoleranci?

Ano, ale je třeba vybrat správné kmeny. Vyhněte se Lactobacillus casei, reuteri, bulgaricus a helveticus. Bezpečnou volbou jsou bifidobakterie, ideálně začněte samotným Bifidobacterium longum, a postupně přidávejte Lactobacillus rhamnosus nebo plantarum.

Mohu probiotika kombinovat s antibiotiky?

Saccharomyces boulardii ano, protože přežívá antibiotickou léčbu. Klasická bakteriální probiotika užívejte s odstupem alespoň dvou hodin od antibiotika.

Proč mi probiotika způsobují nadýmání?

Nejčastěji jde o příliš rychlé navyšování dávky, nevhodné kmeny nebo přidaný inulin jako prebiotikum. Zkuste snížit dávku na minimum a navyšovat pomaleji, nebo vyzkoušejte preparát bez přidaných prebiotik.

Co je D-laktát a proč na něm záleží?

D-laktát je látka kterou produkují některé bakteriální kmeny a u citlivějších lidí může způsobovat mozkovou mlhu, únavu nebo nervozitu po nasazení probiotik. Probiotika bez D-laktátu jsou proto první volbou pro lidi s autoimunitními onemocněními, neurologickými potížemi nebo chronickou únavou.